Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem

Inkluzivní vzdělávání znamená nabídnout dětem a žákům adekvátní vyučování bez ohledu na jejich individuální rozdíly a zařadit všechny děti a žáky do běžných škol. Škola musí být na takové vzdělávání připravena z hlediska uzpůsobení prostředí, pomůcek či využívání asistentů. V jedné třídě se vzdělávají děti nadané, zdravotně postižené, děti cizinců a jiného etnika. Všem rovnocenně se věnuje pedagog. Děti a žáci ohroženi školním neúspěchem jsou pak v péči logopedů, psychologů, speciálních pedagogů.
Dětem se speciálně vzdělávacími potřebami se vytváří individuální vzdělávací plán (obsahuje např.: údaje o způsobu poskytování individuální péče, obsahové rozvržení učiva, seznam kompenzačních pomůcek apod.)

Příklady příčin školního neúspěchu:

• nízká inteligence
• poruchy učení – dyslexie (specifická porucha čtení), dysgrafie (specifická porucha psaní), dysortografie (specifická porucha pravopisu),
• dyskalkulie (specifická porucha počítání), ADD (porucha pozornosti bez hyperaktivity), ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou)
• nezájem o učivo
• nezájem okolí o žáka – dítě se doma nesetká s pochvalou

Podpůrné aktivity pro děti a žáky ohrožené školním neúspěchem jsou např.: doučování i mimoškolní doučování, spolupráce s rodiči, školní kluby, další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti speciální pedagogiky a psychologie. Základem práce s takovými dětmi a žáky je vyžadovat od nich pouze takové výkony, na které svými schopnostmi stačí.