Kreativní pracovní skupina řeší úbytek motivace žáků, chování i spolupráci s rodiči

Pracovní skupina kreativní se naposledy v projektu MAP IV sešla ve čtvrtek 9.10.2025. Po úvodní informaci k výsledkům SWOT analýzy se osm členů věnovalo tématům, která rezonují napříč školami.

Na základních školách přibývá problémů spojených s nezájmem žáků o hodiny výtvarné a hudební výchovy a se zhoršujícím se chováním. Učitelé upozorňují, že motivace k hudební nebo výtvarné výchově na druhém stupni výrazně klesá. Aktivní žáci jsou spíše výjimkou a část třídy výuku záměrně narušuje. Mnozí pedagogové proto navrhují, aby hudební a výtvarná výchova byly na druhém stupni volitelnými předměty. Těm, které baví, by se tak mohli věnovat naplno a podporovat jejich kreativitu a nadání. Výtvarnou výchovu navíc brzdí i nízká časová dotace a nedostatek materiálů, které si učitelé často shánějí sami. Na prvním stupni se daří výuku spojovat s pracovními činnostmi do delších bloků. To však na druhém stupni možné není.

Problémy se objevují i v oblasti spolupráce s rodiči. Někteří omlouvají děti z aktivit jako je škola v přírodě nebo divadelní představení, a to i v případech, kdy škola akci plně hradí. Učitelé někdy narážejí na to, že o účasti rozhodují spíš děti než rodiče.

Rostoucí náročnost chování žáků přiměla některé školy zavést preventivní programy. ZŠ Kopidlno pracuje s finským programem KiVa zaměřeným na prevenci šikany a se systémem PBIS (pozitivní podpora chování) od společnosti SOFA, který školu učí, jak důsledně a zároveň citlivě pracovat s pravidly. Všechny třídy mají jednotná pravidla: respekt, bezpečí a spolupráce. Důležité je také okamžité řešení přestupků a zapojení rodičů.

Inspirativním příkladem je i ZŠ Sobotka, kde každoročně probíhá celoškolní projekt. Letos nese název „Spolu-práce“. Jeho cílem je propojit různé ročníky, pedagogy i rodiče a podpořit tak lepší klima ve škole.

Pedagogové se shodují, že současná generace dětí i rodičů se výrazně liší od té před patnácti lety. Děti mají více svobody už v mateřské škole, kde si často mohou samy rozhodnout, zda se do aktivit zapojí. Otázkou zůstává, kde je hranice mezi podporou individuality a zodpovědností za společné fungování.

Členové pracovní skupiny se konečně dočkali a naživo spatřili „zhmotněného“ MAPáka, který se postupně stává maskotem seminářů a setkání v rámci MAP. Nápad na vytvoření maskota vzešel právě z pracovní skupiny a celý proces jeho vzniku byl výsledkem dlouhodobé spolupráce.

Výsledná podoba MAPáka vychází z vítězného návrhu žáka ze ZŠ Sobotka. Cesta k finální podobě trvala delší dobu, ale podle všech zúčastněných výsledek rozhodně stojí za to. MAPák nyní reprezentuje nejen samotný projekt, ale i kreativitu a zapojení žáků do dění kolem vzdělávání.