Židé a finance

V roce 1622 byl povýšen do šlechtického stavu jeden židovský občan jako první Žid v rakouské monarchii. Zajímavá je minulost domů v Palackého ulici čp. 58, 59, 60, 61 a 62. V letech 1632–1634 je postupně skoupili příslušníci židovské rodiny Baševiů, kteří spravovali finanční záležitosti vévody Albrechta z Valdštejna. Mimo jiné pro něho po Evropě nakupovali stříbro na ražbu vévodových mincí, nábytek a obrazy pro stavěný zámek. Vedle Baševiho domů v čp. 63 a 64 byla zřízena knížecí mincovna. V první a druhé jičínské mincovně byly od roku 1626 do roku 1634 raženy mince zlaté – desetidukáty, pětidukáty, dvoudukáty, dukáty; mince stříbrné – dvoutolary, tolary, půltolary, čtvrttolary, tříkrejcary, půlkrejcary; a dále také stříbrné hranáče, měděné početní groše a zlaté, stříbrné, cínové a olověné medaile.

Aféra dlouhá mince

Ferdinand II., jemuž se po Bílé hoře nedostávalo peněz na žold, jmenoval na počátku roku 1622 konsorcium, které získalo za roční nájemné šesti milionů zlatých monopol na ražbu mincí v Českých zemích a Dolním Rakousku, výhradní právo na nákup stříbra jakékoliv provenience a předkupní právo na stříbro z českých dolů. Zainteresovanými byli: Karel z Lichtenštejna, Albrecht z Valdštejna (Baševiho zákazníci), Pavel Michna z Vacínova a dalších deset šlechticů, dále nizozemský obchodník Hans de Witte a Jakob Baševi. Brzy po zahájení činnosti konsorcia začaly růst ceny stříbra, čímž se zmenšovaly jeho  zisky, a tak jeho členové začali snižovat hodnou ražené mince, což vedlo k devalvaci měny. Již v prosinci 1623 musel císař nařídit snížení nominální hodnoty mince až o 91, 89%. Vysoké  společenské a politické postavení přívrženců či členů konsorcia však způsobilo, že jeho činnost nebyla náležitě vyšetřena. I proto otázka míry Baševiho participace a zisku z aféry není jednoznačně zodpovězena.

Více zde: https://basevijc.webnode.cz/clanky/osobnosti/jakob-basevi/