Malá pozdně barokní stavba z 2. poloviny 18. století s pozdější klasicistní výmalbou. Synagoga byla svou severovýchodní částí zasazena do městských hradeb až do roku 1907, kdy byly hradby zbourány. V synagoze se do dnešních dní dochoval Aron ha-kodeš (schránka nacházející se u stěny orientované ve směru k Jeruzalému; je různě zdobena a slouží k uchovávání svitků Tóry.) Náboženský život se v jičínské synagoze odehrával až do roku 1941, kdy byly všechny židovské modlitebny na území protektorátu nařízením říšského protektora uzavřeny. V šedesátých letech bylo rozhodnuto, že chátrající synagoga bude v budoucích letech využívána jako sklad a sušárna léčivých bylin. Dlouho chátrající objekt zachránila rozsáhlá rekonstrukce, po níž byla v roce 2008 synagoga opět zpřístupněna veřejnosti.
Svitky Tóry = hebrejsky Sefer Tora, mnohametrový pás pergamenu připravený z kůže rituálně způsobilého zvířete, je na obou koncích opatřen dvěma dřevěnými tyčemi k navinutí, nazývanými acej chajim – stromy života. Jak text, tak svitek samotný mají v židovském náboženství jedinečné místo a jsou považovány za svaté.